To se dobře poslouchá. Jenže ono to je dvousečný. Tohle řešení neznamená nic jiného než natažení nivelizovaného základního vzdělání z 9 na 13 let. U nás se holt rozdělovalo dřív. Nepopírám, že to možná není dobře, lidi dospívají později, tak je asi namístě to rozhodování pouvat až na 18. rok věku.
Jen je důležité mít na paměti, co to reálně znamená. Přírodu a statistiku neochčijete, z definice má polovina lidí IQ pod 100 a přinejmenším čtvrtina nemá na zvládnutí VŠ. Čím déle držíte děti na nivelizovaném vzdělání, čím více jich dostanete na VŠ, tím nižší nároky tam musí být, aby to zvládli.
A pak to dopadá tak, že sice mají někde papírově vysoké procento vysokoškoláků, ale kvalitativně je jejich základní stupeň vŠ vzdělání víceméně srovnatelný s českou maturitou. Všechno mají v podstatě jen posunuté o 4 roky a jinak pojmenované, reálný výsledek je ale stejný. Já nevím, co je lepší.
Navíc to časem začne vytvářet další frustraci, protože přece když mám VŠ, tak mám "nárok" na dobře placený flek, a být "elita". Jenže když má VŠ třičtvrtě populace, tak nemůžou být všichni elita, a ani tolik dobrě placených míst v ekonomice není.
Ono se to prvoúrovňové VŠ vzdělání prostě jen dostane na jinou úroveň. Jednoduše řečeno, kanadský bakalář bude mít z hlediska zaměstnavatelů hodnotu té naší maturity. Takový základní požadavek a primární filtr.
Já jsem reagoval jen na tu strukturu vzdělávání, protože to je teď docela aktuální téma. Že celkový výsledek je v Kanadě lepší, podle mě není tím, že mají prodloužené základní vzdělání a víc lidí na VŠ, jako spíš tím, že do školství investují a mají dost a dobře placených pedagogů.
V čem se to líbí?
Mně to připadá jako protažená základka.
Jediný bonus vidím v tom, že dítě bude o kus vyspělejší, když bude rozhodovat o budoucím povolání
Comments
Mně to připadá jako protažená základka.
Jediný bonus vidím v tom, že dítě bude o kus vyspělejší, když bude rozhodovat o budoucím povolání