No jejej, můj druhý domov. Teta se tam vdala v 85. roce. Takže již od 87. roku jsem jako teenager mohla pozorovat, jak strašně je ten Západ prohnilý. Mám ráda otevřenou mysl Holanďanů a milé a usměvavé interakce s nimi. A ten hrníček je jedna z věcí, která mě tam ve vzpomínkách přenáší.
Byl právě od mé tety Martičky (je to tzv. Delfts blauw styl), bydlela se strýčkem v Delftu. Zemřela před 4,5 lety, John zemřel půl roku po ní. Vždycky si na ně vzpomenu, když si dávám kafíčko. Neměli děti, tak my mladší v rodině jsme tak nějak všichni byli jejich dětmi. 😊
Comments