Však oni by to zvládli.
A dle mého by povinná vojenská služba nemusela být hned na rok nebo dva. Mohla by být formou kurzů. Na měsíc až tři. A šlo by hlavně o základy. A nebylo by to jen pro děti, ale pro všechny, řekněme do padesátky. S měsíčním opakováním řekněme třeba po pěti letech.
Po nějaké reformě nejsem proti. Co zažil manžel v rámci civilní služby nebylo blbý a zpětně to hodnotí kladně, ale taky bydlel jako svobodný u rodičů a neřešil.
Dneska odvést živitele rodiny a honit ho někde po lese v rámci přípravy je pro mě jako závislou matku dvou malých dětí docela horor.
Tvou myšlenku chápu a nezahazuju ji. Ale pokud nehodlá stát dotovat vypadly příjem většinou ekonomicky silnějšího v rodině, tak úplně nemám představu realizace.
Obsahem by bylo jen základní seznámení a hlavně výcvik první pomoci. A kdyby to bylo na měsíc až dva, tak by to mohlo být hrazeno ve výši platu. Opakování každých 5 nebo 10 let. A mohlo by to být i pro holky.
Ani by se tam nemuselo spát. Dojíždělo by se do nejbližšího trochu většího města.
Myslím si, že by nebylo marné udělat to jako 2 měsíční placenou brigádu o prázdninách. Oni by se něco naučili a nebrali by to jako ztrátu času. Třeba za minimálku.
Tak ono se říkalo, že moderní voják je tak specializovaný a vycvičený, že nějací branci nemají vůbec smysl.
Ale byli to i domobranci se samopalama a protitankovýma střelama odpalovanýma z ramene, kteří na Ukrajině zastavovali ruskou armádu první dny invaze. A zvládli to.
Zákon je jedna věc, praktické provedení druhá. Asi by nám nebylo moc platné, kdyby v nějakou chvíli po civilistech vláda chtěla ať brání stát, a oni nevěděli jak a neměli čím.
Na druhou stranu, při tom množství zmatených chcimírů v populaci nevím, jestli by to byl dobrý nápad.
Povinná vojenská služba asi ne, ale něco jako branná výchova vč. základů zdravovědy atd. by se klidně do škol (pro všechny a pravidelně) mohla vrátit.
Jasně - běhání s pytlíka a maskou byla pakárna, ale vědět, co dělat v případě ohrožení atd. se nikdy neztratí.
Vyjadřuje se k tomu nějak AČR? Tam musí vědět, jaký by to mělo přínos a smysl.
Za socíku se tak imo trénoval kanonenfutter, dnešní armády jsou trochu jinde. Ale kdo ví. Chybí nám tu pan Zelinka 😥
Comments
A dle mého by povinná vojenská služba nemusela být hned na rok nebo dva. Mohla by být formou kurzů. Na měsíc až tři. A šlo by hlavně o základy. A nebylo by to jen pro děti, ale pro všechny, řekněme do padesátky. S měsíčním opakováním řekněme třeba po pěti letech.
Dneska odvést živitele rodiny a honit ho někde po lese v rámci přípravy je pro mě jako závislou matku dvou malých dětí docela horor.
Všechno je to o penězích, uznávám.
Ani by se tam nemuselo spát. Dojíždělo by se do nejbližšího trochu většího města.
Pokud by stát dotoval vypadly příjem, kdy místo práce tohle, proč ne.
Nevidím na tom nic špatného.
Zbraně až poslední den. 😆
Ale byli to i domobranci se samopalama a protitankovýma střelama odpalovanýma z ramene, kteří na Ukrajině zastavovali ruskou armádu první dny invaze. A zvládli to.
Na druhou stranu, při tom množství zmatených chcimírů v populaci nevím, jestli by to byl dobrý nápad.
Ve válce je i tisíc civilů s kvéry s týdenním rychlovýcvikem lepší než nic.
Jako roušky za Covidu.
Jasně - běhání s pytlíka a maskou byla pakárna, ale vědět, co dělat v případě ohrožení atd. se nikdy neztratí.
Za socíku se tak imo trénoval kanonenfutter, dnešní armády jsou trochu jinde. Ale kdo ví. Chybí nám tu pan Zelinka 😥
Zavedl bych povinný branný výcvik pro všechny, stačili by tři měsíce.
První měsíc obecná a zdravotní příprava + rozřazení do specializací
druhý a třetí měsíc rotace mezi stanovišti jako bezpečné zacházení se zbraní, základy navigace a přežití v přírodě, hry ...